Jak to bylo s jógou k sobě

Znáte to, když začínáte s novou činností a blízko u Vás stojí ta paní, co nosí jméno „Nesebedůvěra“. Nebo její lepší kolegyně „Chybná míra“. Ony třeba nemusí být ani moc silné, výrazné, pod vrstvou přirozeně vypadajícího make-upu možná skrývají bodrý úsměv, nicméně jsou jaksi přítomné. A vy v té chvíli vlastně sami nevíte, co víte. Tak to přesně jsem zažívala před pěti a půl lety, když jsem se rozhodla, že zkusím jógu vyučovat. Pořídila jsem si k tomu patřičné oprávnění a s certifikací i s rekvalifikací jsem nejdříve ani nezašla na živnostenský úřad. Rozhodla jsem se nejdříve stvrdit předpoklady dobrého učitele praxí s lidma. Plánovala jsem to tak na pár týdnů dopředu. Taková čistá myšlenka, za tím vším. Dříve než budu trápit nějaký větší počet lidí, bude dobré vyzkoušet, co vlastně zvládnu a umím. A tak jsem našla skupinku nadšenců, kteří měli chuť do toho jít. Setkávali jsme se tenkrát v sále nad pohostinstvím.

Živnostenskému úřadu se to ale jaksi znelíbilo, zavolal si mě a pak mě přesvědčil pod hrozbou poměrně vysoké pokuty, že mám svoji činnost legitimizovat. Neb to je moje povinnost, když přijímám od lidí peníze. A měl pravdu. Vydělávala jsem tenkrát něco mezi 200 – 300 Kč za každou takovou lekci, které jsem otevřela dvakrát v týdnu. Pamětníci jistě vzpomenou. A tak bylo na čase vyjít ze zóny ilegality. Když už se nějaký dobrák, jenž nepochopil můj čistý záměr, zasadil se o to, aby živnostenský úřad zjednal pořádek. Takto hrdě začalo Jógou k sobě nosit titul živnostník města Písek. Paní „Nesebedůvěra“ a kolegyně „Chybná míra“ sice ještě pořád postávaly poblíž a střežily mé nesmělé kroky velmi bedlivě, ale záměr byl stále čistý.

Takže to chce pořádné logo, řeklo si ego postižené minulou svojí praxí z korporací (pracovala jsem dříve v oboru marketéra). A tak jsem se pustila do práce. Oslovila jsem jedinečnou kreslířku gelových mandal a poprosila ji, aby vytvořila logo na míru pro mě a Jógou k sobě. Hodně mi v té době lidé radili, ať pojmenuji službu po sobě a web nejlépe přímo svým jménem. Mě to ale připadalo průhledné. Takhle to bude lepší, služba přece má mít nějaké pořádné a výstižné jméno, myslelo si ego. Aby služba byla lépe zapamatovatelná, aby význam nesl známku kvality obsahu atp. Pokud se bude služba jmenovat po mě, nebude to lidem nic říkat. Vždyť mě nikdo ani pořádně nezná. A ego přece chce být známé. Grafička, která vytvořila překrásnou gelovou mandalu, byla opravdu profesionál. Poté, co ji vystřihla i do grafického formátu a zasadila do třech různých barev podkladu (významově purpurová plná síly, duchovní fialová a zdravá zelená), dodala ještě grafické rozlišení průsvitnosti na barevný podklad, dokonce zvětšila logo graficky i na maximální, to je velikost bilboardu. Ani to tenkrát moc nestálo. Rozhodně podstatně méně, než pozdější výlep plakátů na městských propagačních plochách nebo publicita v místních novinách. Rozhodně dobrá investice. Na ten bilboardový formát nikdy nedošlo. Bylo to dál podezřelé?

Jednoduše, kdo nešel s jógou k sobě, ten ke mně chodit nemohl, pochopitelně. Ale přeci jen to bylo k něčemu dobré. Našlo se totiž i mnoho těch, kteří chtěli jít k sobě, nebo alespoň po nějakou dobu i spolu se mnou a pak se také našlo dost těch, co vydrželi a dál chodí – stále dál a často pravidelně – k sobě, někteří dokonce už celá léta. A navíc mám doma takový až dojemně krásný… zlatou barvou malovaný mandalový obrázek, docela malý formát dvacet krát dvacet. Prolínající se čtyřcípé růžice spojené půlměsíci (prý výraz mé citlivosti) vytváří spolu krásu zrcadlení podobnou ručně paličkované krajce (památka mé rodiny). Účastník služeb Jógou k sobě měl možnost vidět dosud jen půlku, část téhle skutečné mandaly pro štěstí. Vysvětluji si to tak, že jedna půlka – ta zveřejněná – je Jógou k sobě a ta druhá půlka – ta nezveřejněná – to jsem asi já.

A v těchto dnech se Jógou k sobě transformuje ve zralou službu. Firma mění svou tvář. Událost je v těchto dnech aktuální. Nebude potřeba tak výrazné logo, ani tak po smyslu návodné jméno, společnost bude snad více otevřená, osobní, což know-how věřím nijak nezkalí. Je možné, že až nyní, když služba dozrála, se přihlásí zadavatel podnětu řízení před pěti a půl lety na Živnostenském úřadě. A pokud by se tak stalo, byl by to jistě důvod ke zveřejnění celé pravdy o Jógou k sobě. Bylo by to zase o gelové mandale, která spojuje aktéra s činem. Uvidíme, pošlete to dál. A třeba příště o tom, kde se vzala Ema Yoga. Možná už tušíte, vy co jste poblíž. Vy, kteří jste tu noví anebo postáváte opodál, pět let poté najdete víc na www.emayoga.cz.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů